Nádhernou adventní atmosféru si ve středu 11. prosince užívali žáci třídy U3B. Během slunečného dopoledne prošli Valašskou dědinu, nejrozsáhlejší část Valašského muzea v přírodě, kterou jim velmi krásně představil zkušený průvodce pan Vejmělka, syn paní učitelky z hlavní budovy.
Díky mírné protekci prohlídku rozšířil i o objekty, které zůstaly ostatním skupinám utajeny. Takže naší výpravě se dostalo možnosti prohlédnout si třeba větrný mlýn a seznámit se s jeho technickými parametry. To samozřejmě nebyl hlavní cíl naší cesty.
Ten spočíval v návštěvách jednotlivých valašských chalup, kde nás čekaly přadleny, hospodáři a hospodyně, kováři a další představitelé dědiny z dob před 100 až 200 lety. Každý z našich „předků“ nás seznámil s nějakou částí života své doby. Přadleny nám za zvuku kolovrátků vyprávěly o pracích a zábavách během zimních měsíců. Děvčata v jiné chalupě nám předvedla, jak se pekly a zdobily perníky. Hospodyně na statku nám vysvětlila, jak se prostíral sváteční stůl a jak se o Vánocích hodovalo. Kováři nám ukázali výrobu podkovy a nabídli rychlé ošetření zubu – to kupodivu nikdo nevyužil.
Hospodář s hospodyní v dalším stavení nám představili různé druhy věštění související s obdobím Vánoc. Nejzajímavějším z nich pro nás bylo odlévání olova. U něj asistoval Jožko a navíc jsme obdrželi dva kousky olova, z nichž hospodář vyčetl, že nás čeká náročný a úspěšný rok. A to netušil, že třída má před sebou závěrečné zkoušky. Tak snad olůvka přinesou štěstí.
Pak následovala ukázková hodiny ve valašské škole. To se třídní divila, jak všichni seděli, ruce za zády a ani nedýchali. Možná to bylo rákoskou v ruce pana učitele (proč se zajímala, kde se dá rákoska pořídit, nikdo z žáků nechápal). Po učení následovalo povídání o tom, jak se v chalupách svítilo a jak Valaši vyráběli svíce - ty lojové nám fakt nevoněly. A v poslední dřevěnici na nás čekaly hospodyně s čajem a perníkem. V dědině jsme potkali i Mikuláše s čerty a za krátkou koledu jsem dostali křížaly z jablek, které se urodily přímo na stráni.
