Žáci tříd PO1 a ME1 ve středu 19. října 2016 podnikli výpravu do dob dávno minulých. Pod vedením Mgr. Štibingerové, PaedDr. Fojtíkové a Mgr. Stebla se vydali do Velkomoravského sídliště v Modré, které je přeneslo o více než tisíc let zpátky do minulosti.
Expedice Velká Morava
Žáci tříd PO1 a ME1 ve středu 19. října 2016 podnikli výpravu do dob dávno minulých. Pod vedením Mgr. Štibingerové, PaedDr. Fojtíkové a Mgr. Stebla se vydali do Velkomoravského sídliště v Modré, které je přeneslo o více než tisíc let zpátky do minulosti.
Archeoskanzen je totiž věrnou replikou slovanského opevněného sídliště, která byla vybudována na místě skutečné historické lokality mezi Velehradem a Uherským Hradištěm. Prvním seznámením s místem, kde v 9. století žili naši předci, byl výstup na strážní věž, odkud se nám otevřel výhled na celou vesnici. Pak jsme postupně procházeli velmi skromné příbytky, které byly vystavěny jako napodobeniny skutečných obydlí rekonstruovaných na základě nálezů archeologických vykopávek. Zvláště žáci vyšších postav měli nemalé problémy pohybovat se v polozemnicích, mnozí se do nich jen s obtížemi dostávali. Vzhledem k počasí, které bylo poměrně chladné, jsme si mohli dokonale představit, jak náročné bylo v té době přežít zimu vzhledem k „tepelně izolačním“ vlastnostem staveb. Některými stěnami jsme totiž docela slušně mohli sledovat, co se děje venku.
Lehce jsme se ohřáli jen v příbytku pekaře, kde jsme měli možnost prohlédnout si vytopenou pec a také ochutnat placky, které se kdysi dávno v podobných podmínkách pekly. Zajímavá byla i návštěva velkomoravské školy. Díky tomu, že v areálu nešla elektřina, měli jsme zážitek skutečně autentický. Prostory starověkého „internátu“ i místnosti určené ke studiu a společnému stolování byly osvětleny jen svícemi. Nad vybavením pokojů se někteří studenti pozastavovali, protože vybaveny byly pouze jednoduchým lůžkem. Přesněji řečeno, část podlahy byla ohrazena a vystlána houní.
Skanzen nám poskytl názornou ukázku nejen toho, jak lidé v době Velké Moravy žili, ale také jak se stravovali, jaké plodiny pěstovali a na dobytek, který chovali, si nejodvážnější mohli i sáhnout. Ovečky a kozy nás totiž provázely po celou dobu prohlídky.
Výrazně komfortnější stavbou než domky řadových obyvatel byl knížecí palác, který jsme navštívili v závěru prohlídky. V jeho prostorách jsme se potkali s východofranským knížetem Ludvíkem Němce a jeho družinou. Zastupovaly je poměrně zdařilé sochy v životní velikosti, které vytvářely iluzi vzácné návštěvy na Velké Moravě. Prohlídku velkomoravského sídliště jsme zakončili procházkou řemeslnickým areálem, kde jsme se seznámili s jednotlivými řemesly, které naši předci již v 9. století dokázali provozovat na velmi vysoké úrovni. Obdivovali jsme především práci šperkařů a keramiků.
Návštěva skanzenu výborně doplnila právě probírané učivo dějepisu. Žáci totiž to, co v průběhu výuky o Velké Moravě pouze slyšeli, mohli během jednoho dopoledne zažít na vlastní kůži.
